-
गञ्जन [gañjana] a.
-
Contemning, putting to shame, surpassing, excelling; स्थलकमलगञ्जनं मम हृदयरञ्जनम् (चरणद्वयम्) [Gīt.1;] अलिकुलगञ्जनमञ्जनकम् 12; नेत्रे खञ्जनगञ्जने [S. D.;] युष्मत्कृते खञ्जनगञ्जनाक्षि शिरो मदीयं यदि याति यातु Udb.
-
गञ्जन mfn. mfn.
ifc. ‘contemning’, excelling, [Gīt. i, 19; x, 7; xii, 19] ; [Sāh. iii, 59] Sch.
-
Defeating, conquering; कालियविषधरगञ्जन [Gīt.1.]
Site Search
Input language: